August 2011

I wanna be forever young !

31. august 2011 at 14:55 | L.

yeah, nadpis mluví za vše.


Tell me about it, stud.

23. august 2011 at 16:30 | L.

I want best boy friend so much!

Joo, vždycky jsem si přála mít nejlepšího klučičího kamaráda. Takového, jakého by mi každý mohl závidět. Věřím, že silné přátelství mezi klukem a holkou existuje. Samozřejmě, že tu je vždycky riziko, že se jeden do druhého zamiluje. Ale nemusí tomu tak být.



A little dream.

19. august 2011 at 23:59 | L.
Hrozně moc bych si přála umět hrát na kytaru. Jet s přáteli někam daleko pod stan, v noci si udělat oheň, hrát u něj na kytaru, poslouchat jak se ta melodie line přírodou a pozorovat jiskřičky ohně poskakující tmou. Je to strašně krásný a romantický nástroj. Ale upřímně, sama sebe si neumím představit s kytarou v ruce. O moc radši bych se dívala na nějakého fešáka- co by si třeba říkal můj přítel- jak na ni hraje. A kdyby k tomu ještě uměl zpívat, tak bych ho milovala. To určitě i tak, ale.. chápejte :D Znám takového kluka, je to přesně můj typ a umí hrát (nejen !) na kytaru. A nejspíš umí i zpívat, uhuuuh!! Nikdy v životě by mě nenapadlo, že mi někdy napíše.. ale stalo se. A píšeme si opravdu krásné věci. Slibuje mi, že mě naučí alespoň pár akordů a že mi zahraje. Je strašně všímavý, milý a rozhodně ví, jak potěšit. A víte co je na tom nejlepší? Je to můj budoucí skorospolužák! Zkrátka když mi napíše něco hezkého, tak mi vždycky začne hrabat :D Miluju ten pocit :)


Tumblr_lq1d6mtxs11qkedvvo1_500_large

Tumblr_lkh05mxj8u1qapop3o1_500_large

Kytara song č.1

Tumblr_lia0w2peiu1qaukayo1_500_large

Kytara song č.2


Tumblr_lg1z3hl6ud1qe0fdco1_500_large

Tumblr_lfppu4yxbb1qgzhixo1_500_large

Tumblr_le9paotvem1qbfb62o1_500_large

Love, True Friendship and Freedom.

14. august 2011 at 23:53 | L.
Láska. Při tomhle slově se mi vybaví silný pocit v každém z nás. Myslím, že každý to cítí jinak. Protože každý jsme jiný. Vybaví se mi zamilovanost, štěstí, krása..zkrátka nádherný pocit. Bezpečně poznám, kdy tento pocit k někomu uchovávám. Ano, láska už mě zklamala. Zatím pokaždé, když jsem byla do někoho zamilovaná. Bezpečně byste to spočítali na prstech jedné ruky, ale já prostě nejsem ten typ, který se dokáže rychle "odmilovat" zpátky. Ale zamilovanost je prostě krásná. V tu chvíli je pro vás ten člověk naprosto dokonalý. Přehlížíte všechny jeho chyby. Láska je bláznivá a často dělá blázny i z nás. Láska je krásná.


Přátelství. Při tomhle slově se mi vybaví moje nejlepší kamarádka na světě. A pak ta druhá. Taky moje bývalá třída na základce. Tam jsem si našla taky pár opravdu dobrých přátel. Myslím, že je důležité mít pár lidí ve svém životě, kterým můžete říct naproto vše a vědět, že si to nechají pro sebe. Tihle lidé vám umějí pomoct, jsou tu pro vás dnem i nocí, mají vás rádi ať uděláte cokoliv a sdílejí s vámi jak radost tak i bolest. Jsem ráda, že takové přátele mám. Pak mám spoustu dalších kamarádů, s kterými se můžu jít po nocích bavit, smát se a prožívat nezapomenutelné chvilky v životě. Ale k čemu by mi to bylo, kdyby pak přišla mizerná nálada a já se neměla komu svěřit se svými problémy?


Svoboda. Upřímně? Při tomhle slovu si představím ptáka letícího z útesu dolů. Ano, tak si opravdu představuji svobodu. Musel by to být úžasný pocit, kdybychom uměli létat. Jen si to představte.. stojíte na krajíčku stovky metrů vysoké skály a zničehonic se rozhodnete skočit. A letíte. Ten vítr ve vlasech, naprostá svoboda, stačí jen roztáhnout ruce a prostě letět. Mám úsměv na tváři, když si to představím. Ale vím, že to nejde. Pocit svobody cítím i při tom, když vlaje vítr a já můžu roztáhnout ruce, zavřít oči a nechat všechny myšlenky unášet větrem pryč. Vítr je tak svobodný, nezávazný a volný..


A jaký na to máte pohled vy? :)
Vaše L.

What a unpredictable world.

8. august 2011 at 19:20 | L.
Rozhodla jsem se, že se nechám inspirovat tím, co mi ke článku napsala Bow a napíšu sem nějaký ten řádek o tom, jaký mám pohled na svět.

Určitě je fajn, je na něm spoustu krásných věcí, ale to záleží spíš na tom, jak to berete vy. Poměr věcí, které máte rádi a které ne. Protože když si uvědomíte, že když budou převažovat ty věci, které máte rádi, které se vám líbí, které vám do života něco dávají, kterými se necháte inspirovat, které vás povzbudí, postaví na nohy, když potřebujete.. bude se žít samozřejmě lépe. Ale to je asi jasné.



Sometimes a cloud cover the sun.

6. august 2011 at 18:27 | L.
Asi ode mě budete čekat zase nějaký článek plný optimismu, ale není tomu tak. Jak říká sám nadpis, občas nějaký ten mrak sluníčko zakryje. Teda, ne že bych se snad neměla dobře, to vůbec, prázdniny jsou skvělé, každý den něco, například zítra Praha a od pondělí taneční soustředění. Dny jsou plné zážitků a smíchu, ale i přesto se kolem mě dějí věci, které jsou více než smutné. Já s nimi bohužel nic udělat nemůžu. Nevím, jestli je o tom rozumné psát zrovna na blog.. někam bych se potřebovala vypsat, ale já to prostě nedokážu. Je o tom těžké přemýšlet, psát ještě těžší a na to, abych o tom s někým mluvila, vážně nemám. Budu jen doufat a šíleně moc si přát, aby se to všechno dalo do pořádku.